Workaway pobyt poblíž městečka Epuyen

Lenka a Pavel Ečerovi/ June 5, 2018/ Argentina, Cestování, Chile, Jižní Amerika

Cestování něco stojí… 🙂 A to i v případě, že se snažíte šetřit, co to jenom jde. Jídlo a pití navíc patří k poznávání lokální kultury! Nemluvě o tom, že střecha nad hlavou s pohodlnou postelí a horkou sprchou také zdaleka není k zahození. Ale kde na to pořád brát, když chce člověk cestovat opravdu dlouhodobě a ne jenom na běžnou několikatýdenní dovolenou? Jednu z možností představují dobrovolnické pobyty. Myšlenka je vcelku jednoduchá - vy budete několik hodin denně pomáhat svému hostiteli, s čím právě potřebuje. Odměnou za to vám bude místo, kde složit hlavu a něco dobrého k snědku. No a když má člověk štěstí na hostitele, může se s ním dostat i na nějaký zajímavý výlet po okolí! My jsme takto využili portálu workaway.info, kde jsou sdruženy nabídky ze všech koutů světa. Nabídek je tu opravdu spousta - budete vybírat velmi dlouho, kterým hostitelům napsat, stejně jako my. Jenže po čase si uvědomíte, že nemá cenu napsat pouze jednomu hostiteli, ale že mnohem lepší je jich obepsat alespoň několik dalších. Někteří nemusí odpovědět, jiní nemají volno, i když inzerují že mají. Další se vám zase po první reakci už tolik líbit nebude… A k tomu je potřeba všechno skloubit aspoň s nějakým hrubým plánem cesty. Ale jak máme safra vědět, kdy přesně můžeme být dostupní na druhém konci Patagonie??? Nu, i s tím se člověk po čase naučí nějak pracovat 😉

Náš dočasný domov obklopený přírodou

Náš dočasný domov obklopený přírodou

Před odletem z matičky Prahy jsme měli domluvené dva dobrovolnické pobyty, každý na jiném konci Patagonie. První následoval hned po krátké dovolené na ostrově Chiloé. A tak se stalo, že jsme koncem ledna mířili stopem do argentinského města Bariloche, poté autobusem do městečka Epuyen a odtud jsme hledali cestu ke stúpě Samantabhadra. Ano, slyšíte dobře! V Argentině na úpatí And opravdu stojí buddhistická stúpa. Ne že by z nás měli být praktikující buddhisté, ale nabídka pomoci na tomto místě nám učarovala - do nejbližší civilizace hezkých pár kilometrů do kopce a všude kolem jen a jen příroda! Cestou do našeho nového dočasného domova jsme se trochu ztratili při obdivování stúpy. Těsně před soumrakem jsme ale stihli zaťukat na dveře dřevěného domečku. Přišel nám otevřít téměř nefalšovaný Tarzan, což nás ve zdejších končinách trochu překvapilo 🙂 Brzy jsme však zjistili, že není naším hostitelem, ale pomáhá tu stejně jako my. Mluvil na nás plynulou angličtinou, a tak jsme byli v šoku při zjištění, že je národnosti francouzské 🙂 Jelikož naši hostitelé byli na večer zrovna někde u kamarádů, uvařil pro nás Tarzan Lucas výbornou večeři.

Naše hostitelská rodina a Francouz Lucas po pracovním dni u stúpy

Naše hostitelská rodina a Francouz Lucas po pracovním dni u stúpy

Později večer konečně dorazili i naši hostitelé. Ačkoli jsme se tohoto momentu trochu obávali, vše probíhalo náramně. Alejandra (zkráceně Ale) a Metra jsou velice přátelští. Dozvěděli jsme se o základních pravidlech v domě (kam se hrabe recyklace odpadů v Praze 🙂 ) a uvolněně konverzovali. Ale je původem z Mexika, spolu s Metrou byli vášnivými potápěči a provozovali potápěčský byznys. Před pár lety koupili tenhle pozemek na kraji Epuyenu a vrhli se na konstrukci stúpy. Kromě našeho francouzského kolegy a dvou hostitelů tu s námi pobývali ještě tři psi a kočka.

Stúpa Samantabhadra zasazená do výjimečné patagonské krajiny

Stúpa Samantabhadra zasazená do výjimečné patagonské krajiny

Další den jsme se postupně rozkoukali a zjistili, co nás tu všechno čeká. Hned pod domem teče vydatný potok a všude kolem se rozprostírají louky, lesy a křoviny. Cesta od dřevěného domečku ke stúpě pro nás představovala asi pětiminutovou procházku. Naší prací tady bylo vykopat díry a usadit do nich na bílo natřené vyleštěné tyče. Na ty se později navěsí modlitební vlajky, aby celé místo mohlo projít dalším vysvěcením za přítomnosti buddhistických mnichů. Další výpomoc spočívala v úpravě malé zeleninové zahrádky, louky před domem a prostoru kolem potůčku. Kromě práce venku nás ale čekala také práce uvnitř - Alejandra spravuje webovou stránku o stúpě a ráda by na ní provedla pár změn. Takže hurá do práce - zaměření máme pestré 🙂

Snad jsou tyče v zemi pevně usazeny - silný patagonský vítr totiž umí zničit, co mu přijde do cesty :-)

Snad jsou tyče v zemi pevně usazeny - silný patagonský vítr totiž umí zničit, co mu přijde do cesty 🙂

Hned při prvním obědě nám bylo jasné, že Ale je znamenitá kuchařka. Mix mexické a argentinské kuchyně se spoustou zeleniny jsme si užívali víc, než by bylo pro ploché bříško zdrávo… 🙂  Prostředí v dřevěném domě bylo velice útulné, veselé a barevné. Zkrátka jsme se zde téměř okamžitě cítili jako doma! Hned druhý den jsme byli pozvaní na výlet s kamarády k jezeru Epuyen. Mělo se jednat o krátkou procházku s vydatnou svačinou na trase. Záhadným způsobem se však výlet proměnil v celodenní a zahrnoval brodění se po pás močálovitým břehem jezera.

Kouzelná zátoka u jezera Epuyen

Kouzelná zátoka u jezera Epuyen

Odměnou za útrapy nám byla společná večeře, ochutnávka místního piva a debata v jazyce jménem špangličtina. Po celý náš pobyt šlo všechno víceméně hladce. Prožili jsme mnoho neopakovatelných zážitků, dozvěděli se spoustu zajímavostí ze všech různých oblastí - tady je jejich malý výčet:

  • Argentinci jsou z velké části potomky Evropanů, znát je to nejen na světlejší barvě pleti, ale také na úctyhodné výšce dospělých jedinců.
  • Fenomén Netflix - také jste o něm jako my nikdy neslyšeli? Tady na Netflixu frčí asi každá rodina, postupem času to vypadalo trochu jako závislost na sledování filmů 🙂 Když není TV signál, tak je Netflix!
  • Pečivo ke každému jídlu nezávisle na tom, jestli šlo o jídlo s těstovinami, bramborami nebo jinou přílohou. Kéž by to byl aspoň opravdový český chleba (mimochodem ten námi upečený měl veliký úspěch). Ještě více nás překvapilo, když nám přátelé pověděli, že moc dobře vědí o tajných (zdraví škodlivých a návykových) přísadách, které pekaři přidávají do pečiva, aby si udrželi klientelu…
  • Churrasco - ano i typickou grilovačku jsme měli možnost si užít - masové klobásky, zelenina, různé salsy aaaa samozřejmě pečivo 🙂
  • Kočky nejsou jen leniví tvorové, kteří člověka potřebují k životu jen, když se jim zachce. Umí také lovit myši a pak si s nimi pořádně pohrát 🙂 Naši hostitelé se ale vždy zachovali jako správní buddhisté - myš ze spárů kočky zachránili, chytili a odnesli do přírody ke stúpě. Snad to bylo dostatečně daleko od spižírny v domě.
Vrchní lovec myší při zaslouženém odpočinku

Vrchní lovec myší při zaslouženém odpočinku

Čas v Epuyenu se chýlil ke konci. Ještě jsme toho měli tolik na práci a už abychom se vydali na putování napříč Patagonií. Tři týdny za námi a nás najednou naplňoval pocit zvláštní prázdnoty - s dobrým zázemím se nám příliš loučit nechtělo… Co najednou budeme dělat? Kde budeme každý den spát? Jak se budeme přesouvat? Ale hlavně - zvládneme během dvou měsíců vše, co jsme si naplánovali? První workaway pobyt proběhl nad naše očekávání. Vůbec jsme si neuměli představit, co nás čeká a co se bude očekávat od nás. Ale vše bylo naprosto bezproblémové a my jsme se zde opravdu cítili jako doma a pobyt si moc užívali. Ale co se dá dělat, všechno jednou končí. Ač nechceme, loučíme se s hostiteli a vrháme se zase do neznáma. Putování napříč Patagonií právě začíná.

Chcete vědět, jak se nám daří na jižní polokouli? Svěřte nám svůj email a žádné naše dobrodružství už vám potom neunikne!